Aktuálně

09.03.2018: Víkendový kurz s dětmi
07.12.2017: Oživující pobyt na téma Miluj své tělo
27.11.2017: Strava jako nástroj
14.10.2012: Vitariánský kalendář
11.08.2011: Bedničková služba
09.04.2011: Vitariánská, tedy tepelně nezpracovaná strava
23.04.2010: Sanatorium
27.02.2010: Odšťavňovače Champion Bio
11.08.2006: Lifefood.cz
byla spuštěna webová prezentace Lifefood.cz - stránky o živé stravě s novými produkty, informacemi, recepty a články
26.05.2006: CHT v Praze
Hledáte-li v Praze CHT centrum jedno z mála je na adrese: Lázně Cherubín, Školská 36, Praha 1 a tel. čísle:774669921. Paní Vendula už CHT nedělá.

Raw is fun!

Ekodomy ze slámy

Vydáno dne 02. 02. 2013 (6224 přečtení)

Tento článek nebude věnován stravě, ale představení občanského sdružení Ekovesnice o.s..

"Provoz budov a jejich výstavba mají v dnešní technické době poměrně výrazný podíl na celosvětové spotřebě energie. Největší část, přibližně 48%, připadá na provoz, a proto se dnes hodně mluví o domech nízkoenergetických a pasivních. Na novou výstavbu se spotřebuje kolem 20% z vyrobené energie. Z tohoto důvodu se snažíme nasměrovat stavitele a architekty k používání energeticky méně náročných materiálů, a to nejlépe z místních zdrojů," říká Petr Skořepa ze sdružení Ekovesnice, o.s.

Dnes se velmi propagují nízkoenergetické a pasivní domy, ale jen zřídka se v nich myslí i na zdraví jejich obyvatel. Přitom je to tak jednoduché. Přírodní materiály mají úžasné vlastnosti, například přirozenou regulaci vlhkosti v interiéru, pohlcování škodlivých látek ze vzduchu a jeho neustálé filtrování. Správně zvolený materiál pro stavbu a vybavení domu má vliv nejen na naše fyzické zdraví, ale i na naši duševní pohodu. Hlína a dřevo příjemně voní a neodebírají tělu teplo, proto jsou příjemné a "měkké" na dotek. Světlo se jemně odráží na stěnách, kterým nepravidelnost není na škodu. Místnosti působí útulným dojmem. Zvuk se zbytečně nešíří, ani neodráží. A v neposlední řadě přírodní prvky mají svou estetickou hodnotu.

Hlína a nepálené cihly

Nepálená hlína dokáže absorbovat přebytečnou vlhkost. Pokud je místnost suchá, tak zase absorbovanou vlhkost odpařuje, tedy udržuje optimální vzdušnou vlhkost okolo 50%. V neposlední řadě má dobrou chopnost tepelné akumulace. „V jedné vesničce u Bratislavy stojí pasivní dům, který má vnitřní přizdívku na všech stěnách z nepálených cihel a majitel v zimě zjistil až po čtrnácti dnech, že jim nefunguje topení. Hlínou je tedy možné omezit výkyvy vyteplot.“ Jak říká Petr: „Vždyť i naši předkové stavěli několikatunové pece a právě ta těžká hmota jim po vyhřátí pomáhala zmírňovat kolísání teplot mezi dnem a nocí i přesto, že domy nebyly izolované.“ Cihly z nepálené hlíny na svůj vznik potřebují asi 40krát méně energie než klasické pálené cihly a svou pevností a odolností jsou srovnatelné s jinými stavebními materiály. Jíl, ze kterého je možné dělat nepálené cihly, zdravé omítky, kachle a pece je u nás skoro všude kolem asi 50 cm pod ornicí. V minulosti dokonce bývalo při každé vesnici jíloviště. Proto již naši předkové vyráběli své domy z nepálené hlíny (např. Vepřovice a Kotovice v ČR) a dodnes takto staví svá obydlí lidé na celém světě. „U většiny domů spatříte, že jsou hliněné, dokonce někteří zedníci, kteří navštívili nějakou naši stavbu, kroutili hlavou a nevěřili, že v omítkách není žádný cement ani vápno. Na Zemi žije dnes okolo 7 miliard lidí a říká se, že přibližně 3 miliardy bývají nebo pracují ve stavbách vyrobených z nepálené hlíny. Ve světě existují takové stavby zpátky stovky let. Jedna paní nám vyprávěla, že její předkové postavili hliněný dům pod kopcem, z něhož každý rok, po přívalových deštích, přišla voda. Dům byl postavený tak, aby prošla středem domu, dlouhou chodbou z kamenů a domu se nic nestalo“ říká Petr. „Určitě se však tyto stavby nehodí do povodňových oblastí.“

Jak na to

Výrobců hliněných omítek, cihel a jiných certifikovaných přírodních materiálů je u nás již více a poptávka po zdravém bydlení stále roste, ale je stále málo firem a řemeslníků, kteří tyto technologie ovládají. Občanské sdružení Ekovesnice o. s. učí na seminářích nebo i přímo na stavbách například i to, jak stavět dřevěnou nosnou konstrukci a stěnu s difúzně otevřenou skladbou hlína - sláma - hlína. Potom tedy můžeme říci, že jde o dům, který dýchá. „Na takovou stavbu vám přijdou rádi pomáhat kamarádi a známí. Nudná stavba se tak může snadno změnit na přátelské setkávání, kde jedni radí, vyprávějí vtipy, hrají si s dětmi, jiní připravují občerstvení a hlavně většina "Velkých" si hraje s dřevem, slámou a hlavně s hlínou. Stavební materiál se dá nakopat při vlastní stavbě, čímž odpadá zátěž spojená s dopravou a navíc může nám takto vzniknout budoucí jezírko,“ ze zkušeností dodává Petr. Práce s hlínou pro neomezené tvarové možnosti a barvy tohoto materiálu přímo vybízí ke kreativnímu a uměleckému zpracování. Je to téměř jako práce s plastelínou, jen ve větším. Vzhledem k tomu, že je neškodná i pro pokožku, můžeme přímo rukama tvořit různé dekorace, jako hliněné poličky, lampy, výklenky, lavice, ornamenty a pece. Nápaditosti se meze nekladou, stačí občas jako armaturu použít pletivo, třtinu, proutí, dřevo nebo jutu. Pro hliněné omítky jsou charakteristické oblé tvary, které jsou velmi příjemné i funkční. Většinou je totiž hlína v ostrém a pravoúhlém tvaru náchylná na odlomení. Na seminářích se lidé učí, jak namíchat omítkové směsy s velkou odolností, ale pro interiérové použití je většinou taková pevná omítka nežádoucí, z důvodu usnadnění možné přestavby v budoucnu. „Dnes se tyto již zapomenuté techniky znovu objevují. Při pokusech s různými poměry míchání omítkových směsí jsme byli v jednom případě velmi překvapeni, když při potřebě vysekat kus stěny jsme najednou narazili na omítku, od které při jiskření odletovaly jen centimetrové kousky, podobně jako při betonu. A to v sobě měla jen složky z místních zdrojů, tedy žádný cement, “říká s úsměvem Petr Skořepa.

Přírodní izolace

Ovčí vlna a konopí

Ovčí vlna a konopí jsou málo používané izolační materiály. Lze je koupit jako průmyslově vyrobené izolační rohože ošetřené proti škůdcům, podobně jako rohože z minerální vaty. Ale také můžete na izolaci použít syrovou omytou ovčí vlnu přímo z ovcí. Tu je dobré napustit proti škůdcům ekologickým postřikem na bázi octaboritanu a umístit do uzavřené konstrukce, protože lanolin zapáchá. Takovou izolaci můžete získat zdarma, což ušetří na stavbě nemalé prostředky. Výjimečnou vlastností ovčí vlny je, že tepelně izoluje i když je mokrá.

Sláma

Dalším zajímavým izolačním materiálem je sláma, která se i přes zjevné výhody stále používá velmi málo. Většinou jde o odpad ze zemědělské výroby, tedy díky minimální spotřebě energie na výrobu a provoz nezatěžujeme životní prostředí. Tepelná vodivost slámy při 20,6 ° C, vlhkosti 14% a objemové hmotnosti 70 kg/m3, je kolmo na stébla 0,052 W / mK a podél stébel 0,063 W / mK. Tedy můžeme říci, že stěna hrubá 40 cm odpovídá polystyrénu o tloušťce přibližně 15 - 20 cm. Sláma má dostatečnou životnost, pokud zabráníme pronikání vody do konstrukce.

Tento materiál je použitelný dokonce i pro veřejné budovy, protože rakouské atesty stanovily požární odolnost na 90 minut. Hliněná omítka na takové stěně zamezuje přístupu vzduchu, a tak vzniká nehořlavá a samozhášivá hmota. Vymlácená sláma nenabízí žádnou potravu pro myši, a pokud je dostatečně lisovaná, tak se jejich chodbičky samy uzavírají. Myši jsou také lenivé a nechtějí si budovat dům pořád dokola, raději tedy půjdou bydlet k sousedovi do polystyrénu.


( Celý článek | Autor: Hugo| Zdroj: http://press.ekovesnice.cz/ekodomy-ze-slamy/ )