Aktuálně

06.10.2017: Víkendový kurz s dětmi
14.10.2012: Vitariánský kalendář
11.08.2011: Bedničková služba
09.04.2011: Vitariánská, tedy tepelně nezpracovaná strava
23.04.2010: Sanatorium
27.02.2010: Odšťavňovače Champion Bio
11.08.2006: Lifefood.cz
byla spuštěna webová prezentace Lifefood.cz - stránky o živé stravě s novými produkty, informacemi, recepty a články
26.05.2006: CHT v Praze
Hledáte-li v Praze CHT centrum jedno z mála je na adrese: Lázně Cherubín, Školská 36, Praha 1 a tel. čísle:774669921. Paní Vendula už CHT nedělá.

Raw is fun!

Interview s Nomi Shannon

Vydáno dne 15. 08. 2011 (6577 přečtení)
Při příležitosti vydání nové knihy s názvem "WHAT DO RAW FOODERS EAT?" (v překladu „Co jí vitariáni“) autorky a dlouholeté vitariánky Nomi Shannon z USA – Kalifornie, jsem se rozhodl požádat Nomi o interview a zodpovězení několika otázek o ní samotné i o její nové knize. Kniha byla zveřejněna 15. 7. 2011.What Do Raw Fooders Eat?
Nejprve nám Nomi pověz něco o sobě – jak dlouho už se o vitariánství zajímáš? Vidím, že tvoje www stránky www.rawgourmet.com jsou na Internetu dostupné už od roku 1999. Jak dlouho už se stravuješ vitariánsky? Jíš 100 % syrovou stravu?
Děkuji Josefe, jsem z knihy velmi nadšena a jsem hrozně ráda, že celá jedna její kapitola je o TOBĚ. Zcela vitariánsky nebo téměř zcela vitariánsky se stravuji už od roku 1987. Mnoho let jsem jedla velmi striktně pouze 100% syrovou stravu, avšak v posledních letech jsem začala jíst i nějakou vařenou stravu a příležitostně i kousek syrové ryby nebo ojediněle trochu vejce. Většinou jím čerstvé syrové ovoce, zeleninu a listovou zeleninu s trochou tahini nebo s několika ořechy.
Můžeš nám popsat tvůj osobní vývoj, jak ses k vitariánství dostala? Proč jíš syrovou stravu?
V roce 1987, v mých 44 letech, jsem se vůbec necítila dobře. Trpěla jsem spoustou zažívacích problémů, alergiemi, záněty nosních dutin, fibromyalgií (chronická bolest svalů a souvisejících struktur), fyzickým i duševním vyčerpáním, depresemi atd. … Krátce po přestěhování z východního pobřeží do Kalifornie jsem navštívila holistického lékaře, který mi navrhl, abych jedla alespoň z 50% tepelně neupravenou syrovou stravu. To mému zdraví velmi prospělo a po roce jsem se zůčastnila třítýdenního detoxikačního programu za použití čerstvých štáv, šťávy z mladých lístků pšenice a s různou jednoduchou syrovou stravou. Po ukončení tohoto programu a poté co jsem mohla vidět obrovský rozdíl, který na mě i na ostatních co se programu také účastnily zanechaly tyto tři týdny detoxikace a syrové stravy jsem se stala 100% vitariánkou a stravovala jsem se takto více než pět let.
Pro koho je tento způsob stravováni určen? Je vitariánství skutečně zdravé/bezpečné?
Myslím, že právě toto je velmi důležitá otázka. Občas si sama říkám, že je to TAK SNADNÉ, TAK VELMI JEDNODUCHÉ. VĚTŠINOU JE TO AŽ PŘÍLIŠ JEDNODUCHÉ NEŽ ABY TO ŠLO POCHOPIT. VĚTŠINA LIDÍ SI MYSLÍ, ŽE DNEŠNÍ ŽIVOT JE VELMI SLOŽITÝ… CHCEME, ABY BYLO VŠECHNO TAK SLOŽITÉ, ŽE TO PAK LIDÉ VŮBEC NEJSOU SCHOPNI POCHOPIT.

NEVÍM JESTLI VĚŘÍŠ VE STVOŘENÍ… NEBO V TEORII VELKÉHO TŘESKU... a nebo jak jsme my a náš svět vlastně vznikli. ALE BEZ OHLEDU NA TO V CO VĚŘÍŠ TO MUSELO VŠECHNO NĚKDE A NĚKDY ZAČÍT.

Myslím, že se všichni shodneme na tom, že člověk vžy nežil v domech a nestravoval se balenou stravou. Kdysi dávno si člověk vlastní stravu sbíral a lovil. Žil tisíce let předtím než objevil oheň.

Dokonce i před 100 a méně lety si lidé připravovali velkou část vlastní stravy z toho co jim vyrostlo v zahradě nebo v okolí. S tím jak jsme se od tohoto samozásobitelského životního stylu vzdálili – tzn. od doby kdy rodiny uspokojovaly většinu svých vlastních potřeb, měly velkou zahradu a samy si vyráběly oblečení, od doby kdy koupě a přinesení něčeho nového do domácnosti bylo skutečně velkou událostí… a stali jsme se experty v tom co děláme ... už nemáme čas nebo touhu postarat se o sebe sami a veškeré potraviny si kupujeme. V USA se dokonce najdou i takoví lidé, kteří vůbec nikdy nejedli doma. A z pohodlnosti si vše kupujeme a věříme, že ONI (kdo je to oni? - velké společnosti, které pěstují a balí naše jídlo?) ví nejlépe, jaké živiny potřebujeme. Většina z nás už tak ztratila veškerou kontrolu nad vlastní stravou. Odkud je to maso? Odkud je toto mléko?, tato zelenina?, je vypěstována organicky?, rostla v půdě bohaté na kompost nebo v těžké půdě bez života?, za podpory chemických hnojiv?

Obrovským zklamáním je však fakt, že jsme svoji důvěru vložili do obrovských konglomerátů, kterým bohužel neleží na srdci náš nejlepší zájem. Kvůli úspoře pár haléřů, plechovky nebo krabice, použijí nekvalitní produkt. Tyto uspořené peníze však dohromady čítají miliony a biliony… a o to jim jde. Myslím, že obrovské konglomeráty možná úplně zapomněly, kdo je jejich konečným zákazníkem a co je účelem jeho existence. Starají se pouze o to kolik vydělají peněz a nedbají o zdraví těchto lidí, tzn. zákazníků, kteří jim poskytují peníze.

Současný vývoj zdravotnických a farmaceutických konglomerátů našemu zdraví ani tělesné a duševní pohodě vůbec nepomáhá. Farmaceutické kartely vyvíjejí tlak na naši vládu, aby zakázala, znemožnila a zilegalizovala použití jednoduchých bylinných a homeopatických prostředků, které nejsou toxické a používaly se bezpečně po řadu desetiletí nebo století.

A to jsem ještě vůbec nezmínila vyčerpané půdy, snížený obsah živin ve stravě v porovnání s předchozími dekádami, chemická hnojiva, genetické manipulace s potravinami (skutečně chcete mít ve fazoli rybí DNA?), znečištěné vody, krutou „výrobu“ zvířat na maso, které je napumpováno chemikáliemi atd. atd. atd … Toto všechno hluboce ovlivňuje mnoho oblastí a naše vlastní zdraví.

Proto si myslím, že návrat k přírodě a čerstvé, především syrové stravě je velmi důležitý, aby se společnost vyrovnala s tím co ji v současnosti trápí.

Nejvíce mě děsí to, že to takto funguje už po několik generací: potrava chudá na živiny, příliš mnoho lékařských zákroků namísto osvědčených přirozených postupů, rostoucí znečištění, stres, stále chudší půdy, rostoucí používání chemikálií na každém kroku … to vše je důvodem toho, proč jsou lidé stále více a více nemocní.

Je úplně jedno, jestli věříte, že existovala rajská zahrada nebo ne … řekněme, že existovala … ale nebyla v ní žádná plotna, to ne! První lidé si ovoce trhali přímo ze stromů a pak ho jedli. Tato překrásná zahrada jim poskytovala všechno. Neexistoval žádný obchodní dům naplněný krabicemi a plechovkami.

Proto cítím, že je syrová strava určena pro nás všechny, abychom byli živi a zdrávi. Co by na tom taky nemělo být bezpečné? Mnoho lidí si v dnešní době jen stěží dokáže představit co by měli jíst, aby se stravovali plně vitariánsky; mnoho začátečníků na cestě k vitariánství skutečně nepřijímá dostatek kalorií a to může být samozřejmě problém. To je zároveň i jedním z důvodů, co mě přivedlo k vytvoření knihy What Do Raw Fooders Really Eat?. Občas si připadáš jako ve vakuu, znáš jen jednu osobu, která praktikuje vitariánství; často se skutečně jedná o jedinou osobu v celé rodině nebo v komunitě, která „pluje proti proudu“… a když pak můžeš vidět kolik různých lidí se úspěšně stravuje vitariánsky – tím mám na mysli vzít takovouto knihu a prostudovat si jakým způsobem se tito lidé stravují – dává to smysl, získáš odpovědi na spoustu otázek, často ještě dříve než ti přijdou na mysl.

Je to báječný způsob jak získat skvělá nápad, které budou ve tvém životě fungovat. Kdybych si mohla něco podobného přečíst před 25 lety, kdy jsem se pro přirozenou stravu rozhodla, ušetřilo by mi to 2-3 roky experimentování, čtení atd. … Člověk se učí mnohem snadněji pomocí příkladů než pomocí jiných způsobů. A tato kniha přesunuje „vitariánství“ z teoretické roviny, kdy se snažíš na něco přijít do roviny velmi konkrétních příkladů jak se různí lidé přirozeně stravují.
Co tě vedlo k vytvoření této knihy? Kdy jsi na ní začala pracovat?
Hlavní důvody už jsem zmínila a dalším velkým důvodem je nejčastější otázka, kterou dostávám: "CO JÍŠ?". A to co jím já, nemusí být pro ostatní až tak užitečné. Mám už určitý věk, hmotnost, úroveň zdraví, 25 let jsem se stravovala zcela vitariánsky nebo téměř vitariánsky – takže pokud někomu řeknu co jím a on bude jíst naprosto stejně, tak šance, že to bude fungovat i u něj by byla velmi malá, pokud by se mi dotyčný člověk velmi nepodobal. Pokud si však může prohlédnout mnoho příkladů, může pak okamžitě zjistit co je pro něj nejlákavější; co mu dává nejvíce smysl a získat díky tomu spoustu báječných inspirací. Vytvoření knihy mi od začátku do konce zabralo dva roky.
Kolik lidí se na knize podílelo?
Celkově do knihy přispělo 48 lidí. Jsou v ní uvedeny podrobné záznamy o jejich jídle a pití za období jednoho týdne. Kniha obsahuje i osobní představení těchto lidí i fotografie a recepty.
Podle čeho jsi jednotlivé vitariány vybírala?
Nejprve jsem oslovila čtenáře z adresáře mého elektronického zpravodaje. Jak jsem se účastnila různých vitariánských událostí, tak jsem se obrátila i na mé vrstevníky, další autory a učitele. Nakonec jsem do knihy mohla zahrnout i lidi z pěti nebo šesti zemí, jejichž účast považuju za skutečné pozitivum, protože to čtenáři umožňuje zjistit, jak vitariánství praktikují lidé z odlišných kultur. To je i tvůj případ Josefe, nikdy by mě nenapadlo, že někdo kdo žije v České republice by se mohl živit tím, co si sám vypěstuje, domnívala jsem se, myslela jsem si, jako by měli všichni žít ve městech!

Pokládala jsem za důležité, aby v knize nebyli zastoupeni jen známí vitariání „zvučných jmen“; chtěla jsem získat i běžné lidi, jejichž zaměstnání s vitariánstvím nijak nesouvisí! Myslím, že se mi podařilo sestavit velmi reálný vzorek lidí.
A jak jsi přišla na podobu knihy - kompilaci podrobných záznamů o jídle 48 vitariánů? Proč právě počet 48? Má to nějaký zvláštní význam?
Počet 48 nemá žádný zvláštní význam, jen jsem si propočítala, kolik stránek bude průměrně vyhrazeno pro jednu osobu, abych získala zamýšlený rozsah stran knihy. Podrobné záznamy o jídle jsou nejlepším způsobem ilustrace toho, jak se někdo skutečně stravuje. Rozeslala jsem instrukce, abych těmto lidem přiblížila jaké informace požaduji, ale jak můžeš při pročítání knihy vidět, jsou jednotlivé osobní informace velmi odlišné – od zcela osobních prezentací až k prezentacím, které se podobají firemním.
Proč právě název "WHAT DO RAW FOODERS EAT?"? Jak jsi na tento název přišla?
Nevím jak je to u jiných autorů, ale pro mě je vždy vymyšlení názvu knihy tou nejtěžší věcí. Nakonec jako název zvítězilo to o čem kniha pojednává, myslím, že by se to dalo i změnit …, ale je to velmi jednoduché a výstižné.
Kdo je autorem fotek a receptů uvedených v knize?
Každá kapitola představuje jednu osobu. Každý poskytl vlastní fotografie sebe a svých receptů.
Kde všude se kniha prodává, kde je dostupná? Pouze v USA? Můžeš prosím poskytnout odkaz pomocí kterého si lze knihu objednat??
http://www.WhatDoRawFoodersEat.com/jbcz
Proč kniha vychází pouze v elektronické podobě?
Přemýšlela jsem i o tom, že bych ji vydala i v tištěné podobě, ale kvůli velkému množství informací obsažených informací a kvůli četným barevným fotografiím by byla velmi drahá; tak jsem se rozhodla, že ji ponechám jako elektronickou knihu. Mnoho lidí si knihu tiskne, ale také je možné si ji jen přečíst na obrazovce počítače; v knize lze používat příkazy pro vyjmutí a vložení a tak si může každý vytisknout jen stránky, které skutečně chce, nebo si pomocí programu jako je například Microsoft Word, Poznámkový blok apod. zkopírovat a vytisknout jen recepty.

Takto je to nejlepší pro všechny – čtenáři si mohou užívat plnobarevných fotografií, při tisku si mohou výstup podle potřeby zvětšovat, mohou si vytisknout jen ty části, které chtějí, ale mohou si také vytisknout i celou knihu.
Jaké jsou tvoje budoucí plány? Prozradíš nám, na čem pracuješ nyní?
Zrovna teď odpočívám! Brzy nabídnu tříměsíční výukový program, který bude probíhat formou on-line. Anglicky rozumějícím čtenářům je k dispozici můj elektronický zpravodaj, který většinou posílám jednou za týden, jsou v něm recepty a články. Kdo má zájem, může se přihlásit do rozesílacího seznamu na adrese http://www.rawgourmet.com

Každý kdo se přihlásí, obdrží okamžitě sedmidílný e-mailový kurz nazvaný The Raw Truth (v překladu Pravda o vitariánství). Jedná se o stručné lekce, které popisují základy vitariánství, každá lekce obsahuje nějaký recept.
Můžeš popsat svůj typický den? Co děláš?
Velkou část dne trávím prací v mé domácí kanceláři; vždycky tam mám co na práci – věnuji se dvěma knihám a vytvářím výukové programy. Nabízím i koučing zdraví 1:1. Momentálně mi každodenně zabírá mnoho času můj pejsek Rocky, který je vážně nemocný a o kterého se starám. Trpí rakovinou, která se momentálně zmírnila. Byl vážně nemocný a abych ho udržela naživu než jsem objevila alternativní způsob léčby, použila jsem tradičný léčebné metody. Momentálně jeden z těchto způsobů zkouší a zdá se, že se uzdravuje. Čas však ještě ukáže.

A pak jsem na řadě i já. Dělám si koktejly, výtečné saláty, cvičím, udržuju kontakt s rodinou atd. …
Jak relaxuješ?
Moc ráda chodím na procházky se svým pejskem. Miluje tůry. Momentálně tu máme velké vedro a Rocky je na takovou namáhavou fyzickou aktivitu ještě příliš nemocný, ale těším se, až si spolu brzy opět vyrazíme. Rádi spolu chodíme na procházky každý den. Ráda čtu a na rozdíl od mnoha mých známých, kteří televizi nenávidí a nevěnují jí čas, mám některé televizní pořady ráda. Sleduji spoustu pořadů pro kutily o rekonstrukcích a výzdobě a vědeckofantastické pořady; nějaké filmy a pár dalších pořadů, které nejsou až tak populární, ale mně se líbí.
Máš pro české vitariány/i pro vitariány z celého světa/pro své čtenáře/pro všechny nějaký vzkaz nebo radu?
Chtěla bych říct, že je lepší jíst z 50 % syrovou stravu po celý život, než se stravovat 100 % vitariánsky po tři týdny. Má to na zdraví velký vliv, je to markantní rozdíl, většina lidí si toho všímá už při 50 % vitariánské stravě. Nejjednodušší je to udělat tak, aby každé vaše jídlo bylo z 50 % syrové. Pokud si například dáváte ke snídani misku teplých cereálií, přidejte k nim čerstvé ovoce. Pokud si k obědu dáváte sendvič, přidejte si k němu salát.

A vyřaďte nebo drasticky omezte špatné věci jako: bílá mouka, cukr a slazené pokrmy, pečivo/cukroví, chleba, mléčné výrobky, maso, alkohol, cigarety atd. …

Děkuju ti Nomi za interview a za tvé odpovědi. Přeji ti další úspěšné knihy, dobré nápady, mnoho lásky, zářivé zdraví, spokojené a pozorné čtenáře. Díky za tvůj čas!

Josef Bábík


Komentáře ke článku


( Celý článek | Autor: Hugo)